Přemýšlím jak začnu. Tenhle rok byl super. Ne vždy bylo všechno růžový, ale i tak byl skvělý a já si ho užila.
V lednu jsem dělala talentovky. Hlásila jsem se na šuřku do Brna. Tahle škola má dvě buduvy jednu na Husové a na Francouzské. Šla jsem na obor design interiéru. Ale chtěla jsem jít spíše na Husovu, protože tam šla moje kamarádka se kterou se znám už od školky. Z 49 lidí jsem zkončila šesnáctá a brali 12, takže nic.
V únoru jsem dělala talentovky na Francouzskou byly v den kdy jsem měla odjíždět na hory. Hned jak talentovky zkončili, tak mě taťka čekal před školou a vezl mě na hory, protože moji kamarádi už tam dva dny byli (mám nejlepšího tatínka :)). V průběhu cesty nám volala mamka a řekla mi, že jsem zkončila první. S mamkou jsme brečeli dojetím a spadl mi obrovský balvan ze srdce, takže jsem si mohla pořádně užít hory s kamarádama. Každoročne jezdíme do Pece pod Sněžkou a já to tam miluju.
V březnu se mi narodil můj první sourozenec. A to můj bráška Matyášek. A musím říct, že bylo trochu divný mít po 15 letech mého života najednou bráchu a musela jsem si na to chvilku zvykat. Ale je skvělý :).
V dubnu jsem slavila 15 narozeniny. Měla jsem jenom oslavu s rodinou. Ty narozeniny jsem si moc užila a hlavně jsem měla moje nejoblíbenější dva dorty a to jeden čokoládový s francouzskou šlehačkou a druhý dělaný mojí babičkou, která peče skvosté dorty.
V květnu jsme na základce měli akademii, která pro mě byla skvělá a zároveň hrozná. Na akedimii jsem zpívala s kamarádama a potom jsem všichni deváťáci zpívaly dohromady. Já jsem se třídou neměla moc dobré vztahy, potože hodně pomlouvaly. Já jsem na to byla zvyklá, ale když mě na akademii začli pomlouvat i kvůli tomu, že vystupuji, tak to na mě celé dolehlo a já jsem se málem rozbrečela, takže moc děkuji všem těm, kteří mě podporovali.
V červnu jsme byly na posledním školním výletě a to na výšlapu na Pálavě různě jsme to tam prošli a jak jsem moc moji třídu nemusela, tak tam jsem si to fakt užila a bylo to super. Taky měl můj brácha křtiny, což bylo hezký, protože se sešla celá rodina po hromadě a bylo to moc hezký odpoledne.
V červenci začali prázdniny. A hned druhého jsem odjela s babičkou na poznávací zájezd/dovolenou do Francie a tentokrát do provánc, takže jsme projeli Cannes, Saint-Paul, Vence, Grasse, Saint-Tropez atd. Bylo to tam naprosto skvělé a dokázala bych si i představit tam jednou žít a nebo tam mít alespoň nějakou letní chatičku nebo tak něco. No ale určitě se tam chystám ještě několikrát a možná mě to uchvátilo o trošku víc než Paříž. Když jsem se vrátila odjela jsem asi na tři týdny k tetě a bratrancům, kam jezdím každé léto a mám to tam hrozně ráda. No a když jsem se vrátila, tak jsem se viděla s mýma kamarádama, které jsem neviděla dva roky. Bylo to hrozně super odpoledne na přehradě.
V srpnu jsem se opět vydala k bratrancům a byla jsem tam do Slováckého Roku v Kyjově. V Kyjově jsem se narodila a mám tam rodinu a známé no a jednou za čtyři roky se tam pořádá Slovácký rok na který se vždy hrozně těším. A letos jsem se rozhodla, že půjdu v kroji a bylo to super potkala jsem staré kamarády a už se těším na další Slovácký rok :). No a zbytek srpna jsem už jen jezdila různě po výletech a tak.
V září jsem nastopila do prváku. Byla jsem hrozně nervózní. Ale hned jsem si tam našla svoji partičku holek, kterou prostě zbožňuju a musím říct, že máme i skvělou třídu. A celkově ta škola je skvělá. Zažili jsme taky výtání prváků, po ktrém jsem měla barvu na obličeji ještě asi týden.
V říjnu už jsme se ve škole zabydlely a bylo to super a vyrazili jsme na náš první školní výlet a to na design blog do Prahy. Já byla na design blogu poprvé a rozhodně ne naposled bylo to tam skvělé a doporučuji všem ho navštívit, protože opravdu každý si tam přijde na své. Také jsme se vydali do Prahy s rodiči (a babičkou), protože jsem dostali na Vánoce s mamkou od taťky poukaz do Cafe Imperial, tak jsme se rozhodli tuto restauraci navštívit a pro ty z vás co neví o co se jedná. Je to restaurace kousek od Palladia a vlastní ji pan Pohlreich. Upřímně po druhé bych tam asi nešla. To jídlo bylo dobré, ale za ty ceny co tam má podle mně zas tak dobré nebylo, ale každý má na to jiný názor, každopádně jsem velmi ráda, že jsem tam mohla jít a když jsme odcházeli, tak přišel i sám pan Pohlreich, takže mám i fotku, ale vypadám na ní jak kdybych vážila tunu (:/ :D).
V listopadu jsem si opět užívala školu a co bylo na listopadu nejhorší bylo to, že moje spolusedící a super kamarádka Sára opustila naši školu a vrátila se zpět na gympl. Což mě hrozně mrzelo a jak já skoro nikdy nebrečím (smíchem brečím skoro každý den), tak jsem se i při loučení se Sárou ruzbrečela, protože Sára nebydlí vůbec blízko Brna, takže kdo ví kdy se uvidíme, ale já věřím, že se někdy uvidíme. Taky byly v listopadu v Kyjově hody na kterých jsem samozdřejmě nemohla chybět. A musím se pochlubit, že moje kamarádka byla stárkou.
No a v prosinci jsme byli se školou ve Vídni, bylo to tam super. No a nám začali klauzury, což je pro nás období stresu, ale nějak to zvládáme a snad to všichni přežijeme. No a pak už jenom Vánoce. Poprvé jsem se u stromečku rozbrečela štěstím. Sivestr jsem behěm dne oslavila s kamarády a večer jsem slavila s rodičema a s tetou a bratranci. Moc nemám ráda bujaré oslavy Silvestra.
To byl můj rok 2015, byl naprosto skvělí a moc děkuji všem se kterými jsem tento rok mohla ztrávit, protože byl super. A doufám, že rok 2016 bude ještě lepší :).
